|
|
Principy finanční kontroly ve veřejné správě
Perstická, Lujza ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Principy finanční kontroly ve veřejné správě Abstrakt Tato práce se zaměřuje na finanční kontrolu, právní principy a na to, jak právní principy ovlivňují a spoluvytvářejí finanční kontrolu. Práce komplexně představuje celou problematiku a klade si za cíl přispět k pochopení jak jednotlivých aspektů, tak jejich vzájemné provázanosti, umožňující čtenáři vytvořit si na dané téma informovaný názor. Pro účely dosažení tohoto cíle práce pomocí analytické činnosti identifikuje hlavní právní principy utvářející finanční kontrolu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí, z nichž každá zkoumá jiné aspekty tématu. V první části práce je představen pojmový rámec finanční kontroly ve veřejné správě. Definuje se veřejná správa, finanční činnost a finanční kontrola, a zdůrazňuje se jejich vzájemný vztah. Tato část slouží jako základní teoretický rámec pro další analýzu. Druhá část práce se zaměřuje na právní principy jako obecný právně-teoretický institut. Jsou zde prezentovány jednotlivé charakteristické znaky, které jsou právním principům přisuzovány. Dále pro plné a komplexní porozumění problematice jsou zde rozpracovány jednotlivé kategorizace právních principů. Tato část slouží taktéž jako teoretické východisko porozumění následné analýzy. Třetí část práce se podrobněji zabývá principem 3E, jeho významem pro...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
|
Udržitelný rozvoj jako právní princip
Kratěnová, Adéla ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem problematiky principu udržitelného rozvoje. Hlavním cílem je získat ucelenou představu o tom, jak princip udržitelného rozvoje funguje a co je jeho obsahem. Práce je členěna do tří kapitol, kdy je nejprve představen koncept udržitelného rozvoje, jeho pojem a historický vývoj. Dále práce pojednává obecně o institutu právního principu v právním řádu, o znacích právních principů, jejich funkcích a účelu. Ve třetí kapitole je pak rozebrán udržitelný rozvoj jako právní princip práva Evropské unie, dále v rámci českého environmentálního právního rámce a nástrojů ochrany životního prostředí. V poslední řadě se práce zabývá otázkou přímé vymahatelnosti udržitelného rozvoje jako právního principu v rámci českého právního řádu. Z historického vývoje je zřejmé, že na ochranu životního prostředí klade společnost stále větší důraz. Princip udržitelného rozvoje, vyjadřován expressis verbis v předmětech zákonů je toho ukázkou. V případě jeho vymáhání, je však nutné zaměřit se na jednotlivé instituty pod princip udržitelného rozvoje patřící, neboť zvláště kvůli značné míře abstraktnosti právní princip udržitelného rozvoje přímo vynutitelný není, nýbrž dochází k jeho realizaci pomocí nástrojů ochrany životního prostředí.
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
host ::
RSS.